Prapor a znak

Zdůvodnění k návrhům znaku a praporu obce Crhov (o. Blansko)

První písemná zmínka o existenci osady, ležící 8 km jihozápadně od Kunštátu, pochází z r. 1353. Tehdy Jindřich z Drnovic daroval Crhov svým synům Bedřichovi a Janovi. Rod se tu udržel do 90. let 14. století, v r. 1397 patřil již Mikšíkovi z Vojetína. Předtím však část vesnice s mlýnem náležela Ludvíkovi z Ubušína , který je zmíněnému  Mikšíkovi v r. 1396 odprodal. Počátkem 15. století držel Crhov Heralt z Kunštátu, v letech 1412 - 1447 vladykové z Vitbachu. Před r. 1466 připadl králi, neboť toho roku král Jiří daroval vesnici i s dvorem Janu Děvečkovi z Herštejna. Patrně za něj byla ve vsi vybudována tvrz, připomínaná v r. 1487. Tehdy Jan Děvečka prodal Crhov s rybníky a dvorem rychtáři Mikulášovi z Trpína. Nabyvatel však ještě téhož roku postoupli vše bratřím Vilémovi a Vratislavovi z Pernštejna. V r. 1496 byl Crhov připojen ke zboží hradu Louky a s ním se pak koncem 16. století dostal ke Kunštátu. Součástí kunštátského panství zůstal až do zániku patrimoniálního zřízení (1848).

V obci dnes nejsou evidovány významnější historické památky, pomineme-li tvrziště v jihozápadní části vesnice (kdy vlastně tvrz zanikla, nevíme, po r. 1487 se již dále neuvádí). Přesto tu najdeme pozoruhodný areál mlýna, zvoničku a starý, snad středověký kámen s vytesaným dvouramenným křížem (patrně jde o tzv. smírčí kříž, zdejší obyvatelé však věří, že tu odpočívali a kázali věrozvěstové sv. Cyril a Metoděj; od jména Cyrilova je také údajně odvozen název osady a oba světci jsou ve vsi dodnes uctíváni jako její patroni).     

Velmi zajímavá je stará crhovská obecní pečeť s obrazem světce v dlouhém mnišském rouchu, se statozáří a se třemi liliemi v pravé ruce. Dle opisu jde o sv. Bernardina, otisk pochází z r. 1787 - D. PECT. CERHOW. S. BERN (A) RT (I) NVS. (MZA v Brně, fond G 125, i. č. 462). Kompozice návrhů znaku a praporu obce spojují symboliku obecní pečetě s připomínkou bývalého vrchnostenského sídla (cimbuřovitá břevba) a pánů z Drnovic, majitelů osady v době první písemné zprávy o její existenci (černá břevna a zlato-černé tinktury). Jeden z návrhů je doplněn dvouramenným, tzv. patriarším, lidově cyrilomětodějským křížem, jiný figurou mlýnského, tzv. palečného kola (připomínka crhovského mlýna, uváděného již v r. 1396). Z předkládaných návrhů znaku vychází i upravené návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.

Miroslav J. V. Pavlů, heraldik   

 

Rozhodnuto udělit obci Crhov znak a prapor bylo dne 25. listopadu 2003 předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky panem Lubomírem Zaorálkem.

 

Popis znaku

V modro-zlatě sníženě děleném štítě nahoře zlatý patriarší kříž provázený dvěma odkloněnými stříbrnými přirozenými liliemi, dole černé cimbuřové břevno.

Popis praporu

List tvoří čtyři vodorovné pruhy, modrý, žlutý, černý oboustranně zubatý posunutý a žlutý, v poměru 11 : 1 : 3 : 3. V modrém pruhu žlutý patriarší kříž mezi dvěma odkloněnými bílými přirozenými liliemi. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.